Fenomén sociálních sítí

Sociální sítě jsou dnes běžnou součástí života, takže asi nikoho nepřekvapí, že většina dětí má na nějaké z nich svůj profil. Nejsem ani odpůrcem, ani zastáncem sociálních sítí, vnímám je jako doplňkový způsob komunikace. Ale jako psycholožce mi některé věci velmi vadí. A zdaleka to není jen o sezení u počítače a trávení mnoha a mnoha hodin na internetu. Znepokojuje mě bezmezná důvěra k sociálním sítím, jejich nekritické používání a přenesení většiny komunikace z reality do online prostoru.

Mnoho dětí (ale často i dospělých) sociálním sítím a internetu velmi nekriticky důvěřuje. Vidí mnoho výhod, ale rizika a nebezpečí vnímají velmi okrajově a vzdáleně. Často neznají podmínky užívání, zveřejňované informace osobního charakteru nepovažují za ohrožující a zneužitelné, „ochrana dat“ je pro ně jen frází či nekonkrétním pojmem. Ať už se to týká sdělování velkého množství osobních údajů, uveřejňování záplavy fotografií, navazování kontaktů s neznámými lidmi anebo sdělování hesel ke svému emailu, Skypu či sociálním sítím.

Co na sociálních sítích vlastně láká? Mezi dětmi je asi nejoblíbenější Facebook. Otázkou je, zda je to Facebook samotný anebo „něco“, co nabízí. Čím vlastně své příznivce přitahuje? Podle mého názoru se na tom velkou měrou podílí slovo „přítel“. Můžete přátelství nabízet, přijímat, přátele (známé či úplně cizí) vyhledávat, v čemž umí Facebook vydatně (i proti vaší vůli) napomáhat. Facebook vyzývá ke sdílení a sdělování každého kroku. Můžete napsat příspěvek, komentovat, co napsali druzí, zveřejnit o sobě jakékoliv informace, které uznáte za vhodné, včetně fotografií či videa. Zkrátka vás vybízí k neustálé aktivitě. Často si pokládám otázku, co lidi nutí sdílet tolik osobních informací a trávit online třeba i několik hodin? Je to strach ze samoty, resp. skutečná osamocenost? Zvědavost (jak žijí druzí), touha po informacích, být v centru dění anebo prostě „hlad“ po kontaktu obecně? Proč si každý den musíme „pokecat“ se spoustou lidí, které jsme třeba nikdy neviděli, o spoustě věcí, které by v reálném světě nikoho nezajímaly? Co nás nutí neustále číst profily druhých, sledovat každý jejich krok, neustále reagovat anebo se naopak svěřovat se svoji aktivitou? Facebook je vlastně takový novodobý deník. Jenže zatímco opravdový deník si každý pisatel dobře ukryl a jen výjimečně ho četl někdo jiný, ten facebookový je pravým opakem. Album aktivit, minulých, současných i budoucích, s množství fotek. Facebook je jako naše zrcadlo. Zde vnímám velký posun norem – namísto přirozeného chování, sdílet soukromí pouze s opravdovými přáteli, bez zábran vystavujeme osobní či intimní informace online. Zveřejňujeme nejrůznější fotografie a videa – „in“ je sebeprezentace při porušování pravidel, přinejmenším alespoň těch společenských: alkohol, kouření, láska, apod. Paradoxně, děti bez obav zveřejní na Facebooku i situace, které před dospělými v reálném životě tají.

Vědí vůbec uživatelé, kolik a jaká nebezpečí jim hrozí? Zřejmě ne, když nevidí jednoduchou rovnici – s množství sdělovaných informací roste pravděpodobnost jejich zneužití. Právě proto jsou sociální sítě zdrojem klíčové informací pro různé podvodníky. Zloději již nemusí číhat pod okny a sledovat, kdy je někdo doma. Stačí být na Facebooku a využít nekritické sdílnosti (a zdaleka nejde jen o děti) – mnoho lidí má v profilu fotografie domu, vybavení, automobilů, často i konkrétní adresu, a pak už se jen stačí pochlubit, jak moc se 4. července těšíme, že si konečně týden odpočineme u moře. Vykradení bytu, přepadení, navázání přátelství s pedofilem, hrozba kyberšikany, závislosti, apod. jsou velká rizika, o kterých se hodně mluví, ale já vnímám i ta méně nápadná. Např. jak snadno lze podlehnout „sběratelství“. Počet přátel se totiž zobrazuje v profilu, svádí tedy k závodění o vyšší číslo, zvláště když je jejich množství vnímáno jako měřítko společenské prestiže a čím dál více se dere na první místa žebříčku hodnot. Navíc když je tak snadné přátelství získat – pouhým kliknutím...

A to není jediná iluze, kterou Facebook nabízí. Děti nejsou připraveny navazovat kontakt přirozeným způsobem či pracovat s odmítnutím, což má za následek neschopnost vyrovnat se s běžnými zátěžovými situace nebo řešit konflikty. Sociální sítě bourají komunikační bariéry, nezáleží na věku, pohlaví, barvě pleti, výšce, váze, znalostech. Opět stačí pár kliknutí a jsem úplně někdo jiný. Udělá se starším, mladším, krásnějším. Nespokojenost se sebou samým a touha po změně nahrává k vytvoření jiného profilu, mohu se stát tím, kým chci. Alespoň ve virtuální realitě si žiji svůj spokojený život, plní se mi mé sny, všichni mě mají rádi. V tom vnímám velké nebezpečí zvláště u mladších dětí. Učí nás tak lhát, nejen druhým, ale i sami sobě. Atraktivita a prestiž Facebooku je tak vysoká, že děti nutí lhát již na samém začátku – kvůli věkovému omezení (od 13 let) „musí“ zalhat hned při jeho zřízení. Ale co – trochu pozměním rok narození a je to…

Znepokojuje mě, že virtuální komunikace čím dál více vytlačuje tu reálnou. Dříve byl internet příležitostí k hledání, s kým se setkat, dnes je to spíše o „pokecu“ online. Co nutí lidi komunikovat přes Facebook, místo "face to face"? Už není snaha se vidět? Vytrácí se potřeba osobního kontaktu, lenivíme anebo nám stačí, že si píšeme? Fascinuje mě situace, když se děti ve škole spolu nebaví, v realitě kamarády nejsou, ale hned jak přijdou domů, zapnou Facebook a bez problémů se baví s kýmkoliv online. Virtuální realita stírá rozdíly, dělá člověka (rádoby) šťastnějším, což ale vede k falešné představě o sobě, o lidech a hlavně o životě...

Ačkoliv se „soukromí“ a viditelnost profilu dá nastavit, je nutné mít na paměti, že prioritou Facebooku to není. Tuto možnost nabízí, ale vždy tak, aby to vyhovovalo jemu. Málokdo např. ví, že cokoliv se na Facebook umístí, stává se jeho majetkem a také již nejde smazat (i když to vypadá, že ano). Facebook si může s našimi údaji nakládat, jak uzná za vhodné. Disponuje obrovskou databází nejrůznějších údajů, kterou může předávat, resp. prodávat různým firmám, reklamním společnostem, apod. Klidně se tak naše tvář či celá fotografie může bez našeho vědomí a svolení objevit na nejrůznějších produktech či v reklamách (pochopitelně bez nároku na honorář). Jsou sociální sítě jako oheň – dobrý sluha, ale špatný pán? Dobrá myšlenka, která nabrala jiný směr anebo cílená manipulace? Záleží, jak s nimi zacházíme. Síla Facebooku spočívá mimo jiné v tom, že nás vždy dovede tam, kam chce on. A přitom si myslíme, že to byl náš záměr. Ale i odpůrci musí uznat, že Facebook je úžasný fenomén. A zdaleka to není jen funkcemi, které nabízí. Poskytl lidem (a především dětem) něco, co postrádali, zaplnil prázdné místo. Troufám si říci, že Facebook zaplnil mezeru v lidských srdcích – uspokojil jejich hlad po kontaktu, přátelství, lásce a pozornosti. Asi právě proto je tak oblíbený a úspěšný. Z tohoto důvodu nemá smysl Facebook či sociální sítě dětem zakazovat. Hovořte s dětmi o výhodách a rizicích, ne však stylem „poučování“ a příkazů, ale formou diskuze...

Autorka: PhDr. Lenka Svobodová. Článek byl uveřejněn v časopise Řízení školy, číslo 1/2013 (leden), ročník X. (str. 39-40).

 

Milí žáci, vážení rodiče a zákonní zástupci, i v tomto školním roce jsem tu pro Vás

Potřebujete v něčem poradit, něco zkonzultovat, vysvětlit anebo si jen tak popovídat? Nebojte se mě kontaktovat – jsem tu přeci pro VÁS.

Konzultační hodiny pro rodiče mám každé úterý 14:00-15:30 (po předchozí dohodě i v jiném termínu). Abych na Vás měla dostatek času je dobré si konzultaci předem sjednat – buď telefonicky či prostřednictvím SMS na čísle 733 748 783 anebo e-mailem na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ...

Pro žáky jsem k dispozici vždy před vyučováním (7:30-8:00) a o velké přestávce (9:40-9:55). V ostatních časech kdykoliv, ale vždy jen po předchozí domluvě.

Na spolupráci se těší VAŠE školní psycholožka PhDr. Lenka Svobodová.

 

PSYCHOLOG ODPOVÍDÁ

Vážení rodiče, zákonní zástupci, ráda bych Vám nabídla novou službu. Pokud máte nějaký dotaz, potřebujete informaci či s něčím poradit, napište mi na email Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Třeba Vaše otázka bude zajímat i ostatní rodiče – odpovědi na nejčastější dotazy najdete v této rubrice.

Dnes začínáme častým dotazem týkajícího se učení a domácí přípravy. Jak se tedy správně učit? Především si vytvořit takové podmínky, které zabezpečí dostatek klidu, času a prostoru pro zapamatování učiva. Lze je shrnout do následujících kroků:

1. Domácí příprava začíná již ve škole – důležité je pozorně sledovat školní výklad, vést si zápisy a poznámky do sešitu přehledně, ať je doma z čeho se učit.

2. Domácí příprava na předmět by měla začínat ten den, kdy se učební látka ve škole probírá, protože tentýž den si zapamatujeme nejvíce. Do druhého dne totiž zapomeneme až 80% naučené látky. Stačí si látku jen přečíst a pokusit se zapamatovat hlavní body.

3. Důležité je si vyhradit svůj pevný a stálý čas na přípravu do školy.

4. Vytvoření učebního plánu – co se budu ten den učit, v jakém pořadí, jak dlouho.

5. Zajistit si klid a vhodné podmínky pro učení – učit se v dobře vyvětrané místnosti, v pohodlném oblečení, ani přejedený a ani hladový. A především odstranit všechny rušivé vlivy (nepouštět televizi, počítač, nahlas hudbu, apod.).

6. Připravit si vše, co je k učení nutné – neustálé hledání a odbíhání člověka zbytečně rozptyluje a brání kvalitnímu zapamatování.

7. Učení je dobré začínat nejlehčím předmětem (ne tím, který nebaví nebo nejde), je to důležité pro správné naladění. Teprve pak by měla následovat učební látka, která je složitá, méně zajímavá a důležitá.

8. Učivo na zapamatování je vhodné střídat s učivem na úvahu a úsudek. To znamená, neučit se hned po sobě předměty, které mají k sobě blízko (například matematika a fyzika), ale prostřídat je - např. vhodné je pořadí Čj, Ma, Dě, Fy, Ze.

9. Intenzivní učení se nové látce by se mělo pravidelně střídat s opakováním starší látky.

10. V průběhu učení je dobré si dát malou pauzu a v té si zacvičit, protáhnout se, změnit polohu – zrychlí se tím krevní oběh, čímž získáme energii pro další práci.

 

 

VÁŽENÍ RODIČE, ZÁKONNÍ ZÁSTUPCI, I VE ŠKOLNÍM ROCE 2011/2012 JSEM TU PRO VAŠE DĚTI I PRO VÁS

Potřebujete v něčem poradit, něco zkonzultovat, vysvětlit?

Neostýchejte se mě kontaktovat – jsem tu pro Vás.

Konzultační hodiny mám každé úterý 14:00-15:30 (po předchozí domluvě je možné přijít i v jiném termínu).

Abych na Vás měla dostatek času je ideální si konzultaci předem dohodnout – buď telefonicky či prostřednictvím SMS na čísle 733 748 783 anebo e-mailem na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

Těším se na Vaší návštěvu a spolupráci. PhDr. Lenka Svobodová

 

UČEBNÍ SKUPINA

Vážení rodiče, zákonní zástupci,

potíže s učením jsou častým problémem dětí během školní docházky, nikoliv však neřešitelným. Ne každému žákovi se daří být ve škole stoprocentně úspěšný a mít jen samé jedničky či dvojky. Jiné děti zase tráví nad učebnicemi velké množství času a dobré známky je stojí hodně úsilí, ale výsledný efekt tomu neodpovídá. Příčinou těchto obtíží bývá nesprávný učební styl, potíže se zapamatováním látky či koncentrací pozornosti.

Z těchto důvodů jsem v září loňského roku otevřela učební skupinu (prozatím pro žáky 7. tříd), zaměřenou právě na techniky učení. Učební skupina probíhá každou středu od 14:00 do 14:45 (její případné nekonání je oznámeno v žákovské knížce) – v uplynulém roce jsme zvládli 8 společných setkání (22/9, 6/10, 13/10, 20/10, 3/11, 8/12, 15/12, 22/12). Docházka do skupiny sice není povinná, ale je třeba si uvědomit, že nesouvislá či nahodilá účast výrazně snižuje možnost dosáhnout pozitivní změny.

Náplň učební skupiny byla různorodá – v úvodních hodinách jsme se věnovali domácí přípravě a správnému učebnímu postupu (materiály pro žáky), následovala hodina zaměřená na rozbor způsobu učení (dotazník na způsob a styl učení). Hlavní pozornost však byla zaměřena na mnemotechnické pomůcky (jaké existují druhy, jak se vytvářejí, čím nám mohou ulehčit učení a mnoho příkladů z jednotlivých předmětů), své pravidelné místo měly také hry a testy podporující rozvoj pozornosti a paměti. Nejdůležitější součástí práce ve skupině je však zájem a především vlastní aktivita žáka – aby sám přicházel s látkou, která mu nejde, kterou si nemůže zapamatovat. Jinak se teorie jen obtížně může přenést do praxe.

Účast ve skupině je podmíněna Vaším souhlasem. Informativní dopis a tzv. individuální souhlas zákonných zástupců s touto službou, Vám byl doručen k podpisu, prostřednictvím Vašeho syna či dcery, na začátku září. Ne všechny individuální souhlasy však ke mně doputovaly zpět, od některých rodičů nemám dosud žádné vyjádření.

7.A: 27 žáků - individuální souhlas 9x ANO, 2x NE, 16 rodičů se nevyjádřilo - skupinu více či méně pravidelně navštěvuje 1 žák.

7.B: 25 žáků - individuální souhlas 14x ANO, 7x NE, 4 rodiče se nevyjádřili - skupinu více či méně pravidelně navštěvuje 10 žáků.

7.C: 26 žáků (individuální souhlas - 13x ANO, 4x NE, 9 rodičů se nevyjádřilo - skupinu více či méně pravidelně navštěvuje 8 žáků.

Skupina je otevřená, to znamená, že se k nám kdykoliv během školního roku může kdokoliv připojit. Pololetí se blíží, na zlepšení známek lze ještě zapracovat – třeba právě prostřednictvím této učební skupiny...

Jakékoliv dotazy či informace o účasti Vaší dcery či syna na skupině Vám ráda zodpovím prostřednictvím emailu: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , telefonu 733 748 783 či osobně (po předchozím objednání).

S přáním mnoha osobních, pracovních či studijních úspěchů v roce 2011

Vaše školní psycholožka PhDr. Lenka Svobodová
 
Více článků...
Zpvávy
Projekt Vzájemně sdílíme partnerství...
Informace
Partnerské weby
  • Základní škola Bruntál, Cihelní 6
  • Základní škola Bruntál, Okružní 38
  • SPŠ Bruntál
  • Gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace
  • Obchodní akademie Bruntál
  • Pedagogicko-psychologicka poradna, Bruntál
  • Pilotní škola kin-ballu
  • Čtení pomáhá
  • FCB Panteři
  • Ekoškola
  • Jaro ožívá
  • Les ve škole
  • Ovoce do škol
  • Zdravá pětka
  • ZŠ Petrin
  • ZŠ a MŠ Andělská Hora